Rady pro volbu přívlačové výbavy

Krátký článek na téma jak zvolit správnou výbavu pro lov dravých ryb stylem přívlač.

Velice často se setkávám s dotazy typu: „ Prosím tě, Tomáši, můžeš mi poradit nějaký universální prut na přívlač? Chci začít vláčet a nechci do toho rvát hned na začátku moc peněz.“  Co na to říci? Každý zkušený vláčkař by hned odpověděl, že žádný universální prut a to na jakýkoli způsob lovu prostě neexistuje. Já se teď v několika řádcích pokusím alespoň rámcově vysvětlit problematiku výběru prutu, abychom zbytečně po koupi nelitovali, co jsme si to koupili za „křáp“.
Při výběru prutu hraje roli veliké množství hledisek. Zkusme se nad nimi zamyslet, a pak je rozebereme trošku hlouběji. 
1)    Kolik hodlám do prutu investovat?
2)    Jak budu prut přepravovat nejčastěji? (skladnost prutu)
3)    Jaký naviják chci používat? (smekací, multiplikátor)
4)    Jak často budu chodit vláčet?
5)    Jaká délka prutu mi nejvíce vyhovuje?
6)    Jaké revíry budu navštěvovat nejčastěji?
7)    Na jaké ryby chci zaměřit svůj zájem? (Souvisí s volbou nástrah)
8)    Jaké nástrahy především budu používat?
9)    Další hlediska jako barva či materiál blanku prutu, tvar a materiál rukojeti, rozestavení a velikost oček, atd.

Všechna tato hlediska hrají určitou roli při volbě a výběru prutu a vzájemně se ovlivňují a doplňují, proto není dobré některé hledisko podceňovat.
1)     Možná se to nezdá, ale hned první zmiňované hledisko, tedy naše finanční možnosti, často vedou ke špatnému výběru prutu. Nejen z důvodu nedostatku financí, kdy si rybář může koupit levnější řadu, aby něco vlastně vůbec měl, ale též přesný opak. Mám dost peněz, a tak si koupím přeci to nej, ať to stojí, co to stojí. Po čase však zjistíme, že ne vše, co se třpytí, je super. Když se tak bavím s kolegy vláčkaři, ať již závodníky, tak i širší vláčkařskou veřejností, ve většině případů se shodujeme na názoru, že je naprostou zbytečností investovat do prutu velké finance. U mnohých výrobců se totiž platí spíše značka než kvalita výrobku, bohužel. I proutek v ceně kolem 1.000,- Kč může posloužit lépe než prut za desetinásobek. Nejlepší volba dle mého leží ve střední cenové řadě prutů, tedy 1.500 –  3.000,- Kč.
2)    Každý už asi zažil, jaký je to problém rybářskou výbavu přepravovat na delší vzdálenosti. Z tohoto důvodu si musíme rovněž uvědomit, jak budeme pruty přepravovat. Zda na ryby budeme vyrážet na kole, malým osobním vozidlem nebo dodávkou. Podle toho budeme volit délku či způsob skládání prutu. Pokud budu chodit na ryby nejčastěji pěšky kolem bydliště, nemusí mě to nijak zvlášť trápit, protože i rozloženou 3 m dlouhou děličku bez problému unesu. Pokud ale mám autíčko v podobě malého broučka, a chci jet někam dál, můžu mít velký problém, jak výše uvedený prut přepravit. Rovněž tak dovolenkoví rybáři budou těžko vysvětlovat manželce, že kvůli svým proutkům si jejich drahá polovička nemůže přibalit další tašku šminků, atd. Tím se nechci jemnějšího pokolení nijak dotknout. Tak to prostě je. Zde bych proto možná volil buď kratší proutky nebo dokonce i teleskopy (i když pro vláčku to není nejlepší volba). Hlavní je Na to myslet při koupi prutu.
3)    Volba prutu rovněž souvisí s výběrem navijáku. Existují speciální pruty na multiplikátory, a pokud jsem rozhodnut, že budu používat multíky, volil bych tento druh prutu. Rovněž váha a velikost zvoleného navijáku souvisí s volbou prutu. Při osazení navijáku na prut bychom měli mít těžiště celkové sestavy co nejblíže místu, kde budeme prut držet při lovu. Jinak budeme nadávat, jak nás bolí ruka.
4)    Jiná volba prutu asi bude, pokud vyrazíme vláčet jen příležitostně a jiná, pokud se budeme na přívlač specializovat. Pokud budu především vláčet a denně budu u vody trávit několik hodin, měl bych vybírat prut, který mi co nejvíce zpříjemní lov, který mi sedí v ruce, rozumím si s ním, neunavuje mne atd. Proto bych volil již prut někde ve střední cenové relaci a především ověřené kvality a spolehlivosti. Pokud budu vláčet jen několikrát do roka, stačí si pořídit prut v nižší cenové relaci. Dle mého by bylo zbytečné vyhození peněz, kupovat si dražší prut.
5)    Otázka délky prutu je dost problematická a souvisí nejen s oblíbeností – tedy subjektivním pocitem rybáře, ale rovněž i s dalším bodem výčtu hledisek – tedy místem lovu. Je mnoho zastánců kratších prutů – především pstruhaři a závodníci (zde z důvodu rychlosti zdolávání ryby a manipulace s prutem při pohybu na břehu či vodě). Naproti tomu mnozí rybáři by nevyměnili svůj oblíbený 3 metrový prut za kratší. Obecně se ale dá říci, že na menší revíry – potoky, říčky, zarostlé revíry, menší ramena, tůně a rybníky je lepší volit kratší délku prutu – z důvodu přístupu k vodě a manipulaci (zde je vhodné zvážit pruty v délkách 180 – cca 240 cm). U větších vod – velké řeky, rybníky, přehrady, atd. bych volil délku prutu až klidně do 3 m či více. Podotýkám, že to je ale závislé (a to dost) na pocitu z lovu. Je potřeba osahat si prut „naživo“ v ruce. Osobně se domnívám, že kupovat prut po internetu, bez toho, že bych si prut dříve osahal, je hazard a hloupost.  Podstatné je, že rybářův prut by měl být prodloužením ruky a rybář by si měl s prutem rozumět, měl by mu sedět a společně by měli tvořit jeden harmonický celek. Špatně zvolený prut dokáže naprosto pokazit pocit z lovu. 
6)    Již rozebrán v předešlém odstavci
7)    Tak a od délky prutu se dostáváme k vrhací zátěži, rychlosti a akci prutu. Zde opět souvisí bod 7 s bodem 8. Jak jsem již výše napsal, vše souvisí se vším. Velice často se setkávám s dotazy či tvrzením, že na jemný prut nejde chytat větší ryby. K tomuto musím podotknout, že je to naprostý nesmysl. Gramáž prutu nesouvisí tak přímo s tím, zda rybu zdolám či ne. To je spíše na schopnostech rybáře, vyčůranosti ryby, štěstí a dalších okolnostech. I na jemný proutek s gramáží do 10 Gr. lze vytáhnout štiku kolem metru. Gramáž tedy, ještě jednou podotýkám, není přímo úměrná délce zdolané ryby. Vrhací zátěž – gramáž prutu – nám určuje a omezuje hmotnost vrhané nástrahy a rovněž i možnost vedení nástrahy (pro její správný chod). Akce prutu pak určuje citlivost, rychlost a ohebnost prutu. 
Nyní se zkusím vymezit optimální gramáž prutu z hlediska lovené ryby a později to skombinuji s volenou nástrahou.
Obecně tedy:     Štika – gramáž 10 – 50 gr (u běžných nástrah)
Candát – gramáž 3 – 30 gr
Okoun – gramáž 1 – 20 gr.
Bolen – gramáž 5 – 30 gr.
Pstruh – gramáž 3 – 20 gr.
Sumec – gramáž 20 – 80 gr. (u větších nástrah do 200)
Tloušť – gramáž 1 – 15 gr.
Výše uvedené gramáže jsou pouze orientační a neplatí u všech druhů nástrah stejně. Pokud budu lovit na woblery, osobně tvrdím, že prut by měl mít horní hranici gramáže v hodnotě 2 násobku woblera, aby pracoval optimálně. (zvláště u potápivých a hlubokopotápivých woblerů) Jinak řečeno u velkých woblerů o váze např. 50 gr. se nemohu držet obecné gramáže na štiky, ale musím volit prut s vrhací gramáží cca 100 gr. To platí rovněž i u velkých rotačních třpytek (vel. 3 a více) – rotující list klade na špičku prutu neskutečný odpor. Naopak u gumových nástrah se můžeme pohybovat až do horních 2/3 gramáže prutu. Obecně platí, že na jemné nástrahy by měl být jemný prut – abychom cítili chod nástrahy a na velké nástrahy prut tvrdší.
Jak jsem se však již výše zmínil o akci prutu, neměl bych na ni zapomenout. Akce je dle mého názoru dost podstatná z hlediska vedení nástrahy. Osobně mám odzkoušeno, že např. pro gumové nástrahy raději volím střední akci prutu, aby ryba gumovou nástrahu lépe dobrala. Áčkovou akci mám ale nejraději, protože tak mám přímý kontakt s nástrahou a rybou – nejčastěji používám pro rotační třpytky a woblery. Céčkovou akci pak volím v případě, že lovím na nástrahy bez protihrotu a není potřeba více přisekávat, kdy se ryba tzv. k nástraze přilepí. Jsou rybáři, kteří mají raději tzv. žvýkačky pruty (akce c) a naopak rybáři, kteří nedají dopustit na akci a – zde je přímější kontakt (k nim patřím i já).
8)    Pokud jde o ostatní hlediska – barva prutu – jde spíše o subjektivní pocity. Lze však říci, že lepší je tmavší odstín (ne stříbrné, zlaté, atd.), aby nedošlo zbytečně k vyplašení ryby. U některých ryb (bolen) občas vadí i barva oček – při záblesku barvy.
Pokud jde o očka – větší očka - delší hody, avšak nejsou tak přesné. Menší očka – přesnější ale kratší hody. Pokud jde o rukojeť, opět jde spíše i subjektivní pocit. Osobně mám však raději korkovou. Rozestavení oček – je třeba sledovat, aby byly pěkně v řadě a nevybočovaly z ní, protože může při náhozu vzniknout problém v délce hodů, přesnosti, atd. Dále je třeba zkontrolovat, zda blank prutu je plynule rovný a nevybočuje do stran. Rovněž kontrola výstelek oček, spoje prutu (zda sedí), uchycení oček, uchycení pro naviják, atd. jsou dost podstatné a neměli bychom je rozhodně podcenit. 

Osobně zastávám názor, že je třeba kupovat prut osobně, neboť často se stane, že prut vykazuje některou ze závad a my bychom na ni přišli až doma, což přináší problémy s reklamacemi a nemůžeme hned vychutnávat lov s prutem, který jsme si vybrali. Dobré jsou alespoň pro představu návštěvy rybářských výstav, kde máme možnost si jednotlivé pruty „ochutnat“ a případně i vybrat. Myslím si, že pokud si před výběrem prutu ujasníme výše uvedené body, měli bychom mít vymezený alespoň rámec pro svoji konkrétní volbu.
Pokud jde o univerzální prut, řekl jsem, že neexistuje, ale asi nejlépe pokryje nejběžnější spektrum nástrah a lovených ryb gramáž prutu (bez sumce) někde kolem 5 – 25(30) gr. Kdo chce ale přívlači věnovat více času, neměl by zůstat u jednoho prutu a spíše volit různé úrovně. Např. 1 – 10 gr, 5 – 20 gr, 15 – 45 gr a 30 – 120 gr. Závodník však ani u takového dělení nezůstane, ale to je jiná pohádka…

Tomáš Tichý